Přípojky

Přípojky

Dům bez přípojek nenabízí dostatečný komfort. Chcete-li se mít lépe a hlavně vyhovět dnešním předpisům, musíte se připojit – k vodě, kanalizaci, elektřině, plynu...

Vodovodní a kanalizační přípojky
Jejich právní režim řídí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) a vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se tento zákon provádí.

Vodovodní přípojka

Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řádu k vodoměru. Není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru přípojného pozemku stavby. Vodovodní přípojka není vodním dílem. Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby přípojka byla provedena a užívána tak, aby nmohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu.

Kanalizační přípojka

Kanalizační přípojka je také považována za samostatnou stavbu, tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Rovněž kanalizační přípojka není vodním dílem. Vlastník je tedy povinen zajistit, aby byla přípojka provedena jako vodotěsná, a to tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna. 

Společná ustanovení

Vlastníkem vodovodní nebo kanalizační přípojky, popřípadě částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Vodovodní a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Opravu a údržbu přípojek umístěných v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje prvozovatel ze svých provozních nákladů.

Jak je to s připojením na vodovod a kanalizaci
Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky. Možnost napojení nesmí být nijak zpoplatněna.

Hrazení nákladů na zřízení přípojek

Náklady za realizaci napojení hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace, pokud se nedohodnou jinak (viz § 3 zákon č. 274/2001 Sb.). Přípojky nejsou součástí pozemku, v němž byly zřízeny, jako tomu bylo před účinností daného zákona, tedy před 1.1.2002. Do té doby byl vlastníkem přípojky vlastník pozemku nebo stavby, pokud se neprokázal opak. To znamená, že pokud někdo zřídí z jakýchkoliv důvodů na cizím pozemku přípojku, nepřestává být jejím vlastníkem. Ve smyslu občanského práva by však šlo o neoprávněnou stavbu projednávatelnou podle § 135c občanského zákoníku. Výsledkem soudního řízení by mohlo být rozhodnutí soudu o odstranění stavby na nákldy toho, kdo ji zřídil, nebo uspořádání poměrů mezi vlastníkem pozemku a stavby.

Povinnost připojení se na kanalizaci

Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlstníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné. A to nejen u novostaveb ale i u staveb stávajících. Toto ustanovení souvisí s § 18 odst. 4 výše uvedeného zákona, podle něhož v případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky a žumpy.

Elektrické a plynovodní přípojky

Jejich právní rámec vymezuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

Elektrická přípojka

Elektrická přípojka nízkého napěti slouží obvykle k připojení jedné nemovitosti. Končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Umístění je na objektu zákazníka nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti.
Elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady

a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu provozovatel distribuční soustavy,

b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka do 50m včetně, provozovatel distribuční soustavy,

c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení.

Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

Povinnost připojení na distribuční síť

Provozovatel distribuční soustavy je povinen připojit k distribuční soustavě zařízení každého a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené pravidly provozování distribuční soustavy, s vyjímkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy.

Plynovodní přípojka

Taktéž přípojka plynu musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a s pravidly provozu. Náklady hradí ten, v jehož prospěch byla přípojka zřízena. Vlastníkem je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení. Provozovatel příslušné ditribuční soustavy je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.

Povolování přípojek z hlediska SZ
Podle § 103 odst. 1 písm. b) bod 8.SZ nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50m. Přesto je třeba kontrola stavebním úřadem, jelikož je k jejich umístění zapotřebí přinejmenším územní souhlas (viz § 96 odst. 2 písm. a/SZ).